Zazimování ohradníku: baterie, solár a uzemnění v mrazu

Přijde první mráz a ohradník, který celé léto spolehlivě kopal, najednou skoro nic nedá. Zvířata to poznají dřív než vy a začnou zkoušet, kudy ven.

Většinou za to nemůže zdroj. Zmrzlá země a sníh vedou proud mnohem hůř než vlhká půda, studená baterie má menší kapacitu a solární panel v prosinci vyrobí jen zlomek letní energie. V článku projdeme, co s tím udělat, a co naopak přes zimu sklidit do suchého.

Ve zkratce: Na zimu nabijte baterii a nenechávejte ji vybitou na mrazu, panel nakloňte strměji a očistěte od sněhu, a kde zem zamrzá nebo leží sníh, přejděte na zapojení s vodičem země. Co přes zimu nepotřebujete, skliďte a uložte do suchého.

Nechat ohradník přes zimu zapnutý, nebo sklidit?

Záleží na tom, jestli ho v zimě potřebujete. Zvířata na zimní pastvě, výběh u stáje, ochrana stáda před vlky nebo zahrady před zvěří: tam ohradník běží dál a potřebuje péči z dalších kapitol.

Sezónní ohrada, kterou do jara nikdo nepoužije, nemá na poli co dělat. Sníh a námraza zbytečně tahají za vodiče a tyčky, mráz ničí baterii a zdroj na poli láká zloděje. Takovou ohradu před prvním sněhem sklidíte a uložíte (viz kapitola o uskladnění).

Baterie v mrazu: nabitá přežije, vybitá praskne

V zimě baterii trápí dvě věci. Mráz snižuje její kapacitu, takže zdroj na jedno nabití vydrží kratší dobu. A vybitá olověná baterie může zamrznout.

Bod tuhnutí elektrolytu totiž závisí na tom, jak je baterie nabitá:

Stav baterie Zamrzá zhruba při
Plně nabitá −65 °C
Z poloviny vybitá −30 °C
Úplně vybitá −10 °C

Plně nabitá baterie tedy českou zimu přečká bez problémů, vybitá může zamrznout v první mrazivé noci. Led v ní poškodí desky a baterie je pak na vyhození. Zamrzlou baterii nikdy nenabíjejte, hrozí výbuch. Nechte ji pomalu rozmrznout v teple, a pokud je obal vyboulený nebo prasklý, patří do sběru.

Co z toho plyne pro ohradník:

  • Před zimou baterii plně nabijte a v zimě ji nenechávejte klesnout k nule. Kontrolujte ji častěji než v létě, výdrž bude kratší.
  • Mějte dvě baterie a střídejte je. Jedna slouží, druhá se nabíjí. K nabíjení se hodí nabíječka Chargmatic 4 A, stav ověříte zkoušečkou baterií 6–20 V.
  • Gelová a AGM baterie snesou mráz o něco lépe než klasická s tekutým elektrolytem. Úplně nemrznoucí ale není žádná.
  • Nepoužívejte startovací autobaterii. Hluboké pomalé vybíjení nevydrží. Do ohradníku patří trakční (deep-cycle) baterie, viz akumulátory a baterie.

💡 Tip: Pokud máte u ohrady nebo stáje elektřinu, napájejte kombinovaný zdroj přes zimu ze sítě. Síťový adaptér vyřeší nabíjení i mráz najednou.

Solár v krátkých dnech: v zimě vyrobí pětkrát méně

Solární panel, který v létě baterii dobije za pár hodin, v zimě sotva stíhá. Na jižní Moravě vyrobí panel v zimě průměrně kolem 1,1 kWh denně na každý instalovaný kilowatt, v létě skoro 6 kWh. Je to zhruba pětina letní energie, zatímco zdroj spotřebovává pořád stejně.

Jak z panelu dostat v zimě maximum:

  • Nakloňte ho strměji. Celoroční optimum je u nás kolem 41° k jihu. Zimní slunce je ale nízko, proto panel na zimu postavte strměji, zhruba na 60°. Sníh z něj navíc snáz sklouzne.
  • Čistěte ho od sněhu a námrazy. Zasněžený panel nevyrobí skoro nic. Po každém sněžení ho smeťte, ideálně měkkým koštětem.
  • Hlídejte stín. V zimě jsou stíny delší. Strom nebo budova, které v létě nevadí, mohou panel v prosinci zastínit na celé odpoledne.
  • Dimenzujte na zimu. Výkon panelu a kapacita baterie se volí podle prosince, ne podle června. Silnější zdroj potřebuje větší panel. Proto mají solární sety panel a baterii sladěné se zdrojem.

Když zimní výroba nestačí, pomůže větší solární panel, druhá baterie na střídání, nebo snížení výkonu zdroje. Pokud zdroj umí přepnout na úsporný režim, v zimě ho využijte: dává pak slabší nebo řidší impulzy a z baterie bere méně energie. Jak se zapíná, najdete v návodu ke zdroji.

Uzemnění ve zmrzlé půdě a ve sněhu

Tady je nejčastější důvod, proč ohradník v zimě „nekope“. Když se zvíře dotkne vodiče, proud jde jeho tělem do země a zemí zpátky k zemnící tyči. Zmrzlá půda ale vede proud mnohem hůř než vlhká: její odpor může vzrůst až stonásobně. A sníh je izolant, takže zvíře stojící ve sněhu okruh skoro neuzavře.

Co s tím:

  • Zatlučte tyče teď, dokud země nezamrzla. Do zmrzlé půdy se tyč dostává velmi těžko. Pravidlo z jarního článku platí dál: zhruba 1 m tyče na každý 1 J zdroje, tyče celé v zemi, 2–3 m od sebe a propojené.
  • Přidejte tyč navíc. Promrzá jen svrchní vrstva půdy, hlouběji zůstává země nezamrzlá. Čím víc tyče je v zemi, tím víc jí sahá pod zmrzlou vrstvu. Doplnit se dá jednotlivá zemnící tyč 1 m, nebo celá zemnící sada dimenzovaná podle výkonu zdroje.
  • Zalévání tyčí v zimě nepomůže. V létě kbelík vody uzemnění zlepší, v mrazu jen zamrzne.

Kde leží sníh nebo zem promrzá, přejděte na zapojení plus-minus. Místo jednoho vodiče pod napětím vedete dva: jeden připojený na výstup zdroje (plus) a druhý na zemnící svorku (mínus). Zvíře, které se dotkne obou, dostane ránu bez ohledu na to, na čem stojí, protože proud se vrací vodičem, ne zemí. Stejně se to dělá i v kamenité nebo vyschlé půdě.

V praxi se vodiče na ohradě střídají: vodič pod napětím, zemnící vodič, zase vodič pod napětím. Zemnící vodič zůstává připojený i k zemnícím tyčím.

⚠️ Pozor u sítí: Běžnou ohradníkovou síť jako plus-minus zapojit nejde. Všechny její vodivé řady jsou navzájem propojené, takže zemnící svorka připojená na síť ji zkratuje a síť přestane dávat rány. Plus-minus stavte z lanek, pásek nebo drátů, nebo použijte síť, kterou výrobce pro tohle zapojení výslovně uvádí.

💡 Tip: Zda uzemnění stačí, ověříte jednoduše. Asi 100 m od zdroje opřete vodič o zem (zkratujte ohradu) a zkoušečkou změřte napětí přímo na zemnící tyči. Pokud ukáže víc než pár stovek voltů, uzemnění nestačí a chce posílit.

Vodiče, izolátory, sníh a námraza

Mráz a sníh zatěžují i samotnou ohradu. Před zimou ji projděte a opravte, co by v mrazu povolilo:

  • Spodní vodič pod sněhem. Když napadne sníh až ke spodnímu vodiči, zdroj zbytečně ztrácí energii. Spodní řady odpojte vypínačem a horní nechte pod napětím. Po tání je zase připojte.
  • Napnutí. Ocelový drát se v mrazu smršťuje a tah v něm roste, námraza a mokrý sníh vodiče naopak prověšují. Pomohou napínáky a distanční pružiny, které výkyvy vyrovnají.
  • Izolátory. Prasklý izolátor v suchu ještě drží, v mokru a námraze přes něj napětí steče do kůlu. Vyměňte poškozené kusy, hlavně v rozích, kde je tah největší.
  • Spojky místo uzlů. Uzel na vodiči jiskří a přepaluje se, v zimě to platí stejně jako v létě. Používejte spojky.
  • Popadané větve a poslední tráva. Odstraňte všechno, co se vodiče dotýká, než to přimrzne.

Kontrola zkoušečkou: kolik voltů je dost

V zimě se ohradník mění rychleji než v létě. Přes noc napadne sníh, baterie za mrazu ztratí kapacitu, přimrzlá větev udělá svod. Bez měření to poznáte až podle zvířat za ohradou.

Na každém místě ohrady by mělo být nejméně 2 000 až 5 000 V podle druhu zvířat. Měřte na nejvzdálenějším konci od zdroje, kde je napětí nejnižší. Kontrola má být pravidelná, ideálně denně.

💡 Tip: U vzdálených pastvin šetří zimní výlety chytrý zdroj s LTE. Napětí ohrady i stav baterie hlásí do mobilu, takže víte, kdy jet měnit baterii nebo čistit panel. Najdete ho v sadách chytré farmy a v solárních sadách s LTE zdrojem.

Co přes zimu sklidit a jak to uložit

Sezónní ohradu sklízejte za suchého dne a dřív, než zamrzne země. Tyčky i zemnící tyče z promrzlé půdy nevytáhnete.

  1. Vypněte zdroj a odpojte ho od ohrady i od baterie.
  2. Baterii plně nabijte a uložte ji v chladu, ale ne v mrazu. Přes zimu ji občas dobijte, samovolně se vybíjí. Jednorázovou suchou baterii ze zdroje vyjměte.
  3. Zdroj očistěte od hlíny a pavučin a uložte v suchu. Zkontrolujte svorky a kabely, ať jsou na jaře v pořádku.
  4. Vodiče naviňte na naviják, třeba naviják s bubnem EURO ECO. Smotané do klubka se na jaře zamotají a lámou se v nich kovová vlákna.
  5. Sítě vyčistěte od trávy, nechte oschnout a teprve pak je smotejte. Mokrá síť ve skladu plesniví. Uložte je tak, aby se k nim nedostali hlodavci.
  6. Panel očistěte a uložte ho tak, aby se nepoškrábal.

Při sklízení si zapište, co je poškozené nebo dosloužilo. Na jaře pak víte, co dokoupit, a nemusíte to zjišťovat až při stavbě.

Časté otázky

Vadí zdroji mráz?
Hlavní slabinou v mrazu je baterie, ne zdroj. Pokud to jde, dejte síťový nebo bateriový zdroj na zimu pod střechu a k ohradě veďte vysokonapěťový kabel. Solární zdroj samozřejmě musí zůstat na slunci.

Můžu baterii nabíjet venku v mrazu?
Nabitou ano. Zamrzlou ale nikdy, hrozí výbuch. Nejdřív ji nechte rozmrznout v teple a zkontrolujte, jestli obal není vyboulený nebo prasklý.

Proč ohradník ve sněhu nekope, i když zkoušečka ukazuje napětí?
Zkoušečka měří napětí mezi vodičem a zemí, kam zapíchnete její kolík. Zvíře ale stojí na sněhu, který izoluje, takže okruh přes něj skoro neprojde. Pomůže zapojení plus-minus.

Jak často mám v zimě kontrolovat baterii?
Častěji než v létě. V mrazu a s krátkými dny vydrží zdroj na jedno nabití kratší dobu a solární panel ji nestihne dobít.

Závěr

Ohradník v zimě nepotřebuje nový zdroj, ale trochu péče: nabitou baterii, strměji nakloněný a čistý panel a uzemnění, které sahá pod zmrzlou vrstvu půdy. Kde leží sníh, pomůže zapojení plus-minus. A co v zimě nepotřebujete, uložte do suchého.

Jak ohradník zkontrolovat po zimě a co hlídat při jarní stavbě, najdete v článku Jaro je tady, tráva roste a starý ohradník „nekope“?.